Rozhodovací praxe: Absolutní neplatnost právního jednání a jeho možná konvalidace při nedodržení požadavků uvedených v § 13 ZOK se užije i pro jednostranná právní jednání

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.6.2020, sp. zn. 31 ICdo 36/2020 „Ačkoliv se § 13 z.o.k. výslovně vztahuje toliko na smlouvy (dvoustranná právní jednání), lze za pomoci argumentu a simili (per analogiam) dovodit, že dopadá i na právní jednání jednostranná, adresovaná společnosti zastoupené jejím jediným společníkem tomuto společníku, popř. adresovaná…

K vybrané soudní judikatuře v oblasti konkurenčních doložek

Úvod Můj minulý článek na téma konkurenčních doložek se zabýval základními aspekty konkurenčních doložek sjednávaných dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Již dříve jsem zmiňovala, že…

Rozhodovací praxe: Lze sjednat právní domněnky ve smlouvách?

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 4.3.2020, sp. zn. 32 Cdo 1287/2020 „Právní domněnka je konstrukce, která může být založena pouze zákonem a jejímž důsledkem je za podmínek zákonem stanovených nutnost bezpodmínečně nebo podmínečně předpokládat existenci něčeho, o čem není jisté, že je, nebo dokonce je jisté, že není.“   Nejvyšší…

Rozhodovací praxe: Je možné platně dostat od zaměstnavatele současně okamžité zrušení pracovního poměru a výpověď z pracovního poměru pro totožné jednání?

Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11.12.2019, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019 „Dle rozhodovací praxe soudu se výpověď z pracovního poměru, která je zaměstnavatelem dána zaměstnanci pro totožné jednání pro případ, že by okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné (podmíněně), posuzuje jako neplatné právní jednání. “ Dle skutkového stavu věci…

Rozhodovací praxe: Dohoda o inflační doložce vylučuje právo domáhat se určení výše nájemného soudem

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.5.2019, sp. zn. 26 Cdo 1670/2018 „Za změnu závažnou, s níž nemohly strany při sjednávání způsobu zvyšování nájemného rozumně počítat, nelze považovat změnu výše nájemného způsobenou běžným vývojem ekonomiky a trhu. Na závažnost změn a zjevně nespravedlivé uspořádání vztahů mezi stranami nájemní smlouvy nelze usuzovat…