Zpět

Rozhodovací praxe: Konec výroby, obchodu a služeb neuvedených v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona ve společenských smlouvách (stanovách) a obchodním rejstříku

10. června 2021

Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 5. 2021, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020

Je-li ve společenské smlouvě (stanovách) uveden a případně i do obchodního rejstříku zapsán jako předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, odporuje tento zápis zákonu a je třeba zjednat nápravu.[1]

Nejvyšší soud se v tomto rozhodnutí zabýval situací, kdy je ve společenské smlouvě (stanovách), popřípadě i v obchodním rejstříku, zapsán jako předmět podnikání „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.

Tento zápis je přitom velmi rozšířený a až dosud nevzbuzoval větší právní problémy.

Toto usnesení tak významně ovlivní současnou praxi uvádění předmětu podnikání společnosti ve společenských smlouvách či stanovách, popř. jeho následného zápisu do obchodního rejstříku. Dle Nejvyššího soudu totiž není takové vymezení předmětu podnikání dostatečně určité.

Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval, že: „Ujednání stanov, podle něhož je předmětem podnikání akciové společnosti výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona nesplňuje požadavek určitosti, neboť z něj není zjevné, co je předmětem podnikání dané společnosti, a odpovídajícího výsledku se nelze dobrat ani výkladem.“

Z důvodu nedostatku určitosti se dle Nejvyššího soudu jedná o zdánlivé jednání. Vzhledem k tomu, že do obchodního rejstříku lze jako předmět podnikání nebo předmět činnosti zapsat jen ty činnosti, které jsou uvedeny ve společenské smlouvě, není možné na základě takového (zdánlivého) ujednání provést zápis do obchodního rejstříku.

Předmět podnikání by proto měl být ve společenské smlouvě vymezen tak, aby bylo možné určit, jaká konkrétní činnost je předmětem podnikání či předmětem činnosti dané společnosti.

Řešením však v praxi patrně nebude uvedení předmětu podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, v rozsahu oborů činností živnosti volné pod body 1 až 82 přílohy č. 4 živnostenského zákona“, jelikož bod 82 zahrnuje výrobu, obchod a služby jinde nezařazené, čímž se opět dostáváme k neurčitosti.[2] Dle našeho názoru nebude řešením ani vynětí bodu 82 (tj. vymezení předmětu podnikání v rozsahu bodu 1 až 81 přílohy č. 4 živnostenského zákona). Naopak předpokládáme, že soudy budou pro zápis předmětu podnikání a předmětu činnosti do obchodního rejstříku vyžadovat konkrétní vymezení činnosti, kterou se společnost zabývá.[3]

A co dělat v případě, kdy je takový zápis v obchodním rejstříku již zapsán? Podle Nejvyššího soudu se jedná o zápis, který odporuje zákonu a měl by být změněn tak, aby byl předmět podnikání dostatečně určitý. K tomu bude typicky nutné uspořádat valnou hromadu (popř. přijmout rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady), pořídit notářský zápis a podat návrh na zápis do obchodního rejstříku. V případě, že ke změně zápisu v obchodním rejstříku společnost vyzve rejstříkový soud a k nápravě nedojde ve lhůtě jím stanovené, společnost se vystaví riziku svého zrušení s likvidací.

V případě nově zakládaných společností doporučujeme předmět podnikání upravit dostatečně určitě již při založení. V opačném případě hrozí zamítnutí návrhu na zápis, a tedy zbytečná časová prodleva v případě založení, resp. vzniku společnosti.

 

Klára Muchová

 

 


[1]                Právní věta redakčně upravena.

[2]                Viz odstavec [29] usnesení „Výkladem podle § 556 odst. 1 věty druhé o. z. přitom nelze dovozovat, že by předmětem podnikání v případě popsaném v odstavci [28] byly alespoň činnosti výslovně uvedené v příloze č. 4 živnostenského zákona ve znění do 31. 12. 2020 pod body 1 až 79. Jednak by žádná rozumná osoba v postavení společníka či člena obchodní korporace nemohla z tohoto ujednání usuzovat, že vůlí společníků bylo podnikat ve všech výslovně vypočtených činnostech označených v této příloze pod body 1 až 79, a dále nelze pominout, že takto vymezeným „předmětem podnikání“ se odkazuje i na bod 80 přílohy č. 4 živnostenského zákona, a tedy se sjednává, že předmětem podnikání bude předem nevymezený okruh činností.“

[3]                Zde je nutno dodat, že dle Nejvyššího soudu vymezení předmětu podnikání ve společenské smlouvě (stanovách) nemusí doslovně odpovídat vymezení jednotlivých živností, jak jsou uvedeny v živnostenském zákoně a předmět podnikání může být vymezen odlišně.