Zpět

Omnibus směrnice, reakce na digitalizaci spotřebitelských vztahů – část 2.

3. června 2021

V předchozí první části článku jsme se soustředili na obecné změny a rozšíření práv spotřebitelů, ke kterým se samozřejmě vážou i nové povinnosti obchodníků. A když jsou zavedeny určitá práva a povinnosti, tak je vždy nutné zajistit i určitý rámec, který napomůže jejich vymáhání, což také bude hlavním tématem dnešní druhé části článku. Nejdříve se ale na úvod zaměříme na jednu velmi specifickou oblast, kterou Směrnice upravuje, a která naopak omezuje určitý výsek ze skupiny spotřebitelů a obchodníků, a to zákaz robotického nákupu vstupenek.

Robotický nákup vstupenek

Z pohledu běžného spotřebitele je důležitou i úprava v oblasti přeprodeje vstupenek na kulturní nebo sportovní akce. Pokud se některé osoby snaží pomocí automatizovaných robotů obejít limit na počet vstupenek, které si jednotlivec může zakoupit, a následně je přeprodávají za vyšší ceny, označuje nově Směrnice takový postup za obchodní praktiku, která je za všech okolností považována za nekalou. Zavedením tohoto zákazu si Evropská unie, resp. její orgány slibují řešení velmi častého problému, a to vykupování obrovského množství vstupenek na žádané a atraktivní akce překupníky, které pak dále přeprodávají za násobky původní ceny k tíži spotřebitelů.

Možnosti vymáhání

V předchozích částech článku jsme si uvedli vybraná nová pravidla, které s sebou Směrnice přináší. Jsou v ní nicméně stanoveny i sankce, které mají usnadnit samotné vymáhání těchto nových a zároveň i těch dosavadních pravidel ochrany spotřebitele. Podobně jako nařízení GDPR zavádí také tato Směrnice sankce ve formě pokut ve správním, případně soudním, řízení. Při rozhodování o uložení pokuty musí Členské státy zohlednit řadu faktorů, včetně, mimo jiné, povahy protiprávního jednání, jeho rozsahu a závažnosti, existence polehčujících či přitěžujících okolností, finančních důsledků, které činnost pro obchodníka měla nebo předchozího chování obchodníka. Maximální výše sankce, po zvážení výše uvedených hledisek prohřešku, může dosáhnout až 4 % ročního obratu provinilého subjektu v Členském státě nebo v dotčených Členských státech. Pokud takovou částku obratu nelze vypočítat, tak může Členský stát udělit pokutu až do výše 2.000.000 €. Členské státy jsou nicméně oprávněny horní hranici těchto pokut stanovit i výše, takže záleží na tom, jak se k této problematice který stát postaví. Například připravovaný návrh českého zákona, kterým má dojít k transpozici Směrnice do českého právního řádu, Směrnicí stanovené limity kopíruje.

Pokud je spotřebitel poškozen nekalými obchodními praktikami v rozporu se spotřebitelským právem EU, mohou vůči nim dle stávající úpravy zasáhnout a zamezit využívání těchto nekalých obchodních praktik pouze vnitrostátní orgány. Změny provedené komentovanou Směrnicí nově umožní samotným spotřebitelům v těchto případech ve všech Členských státech bránit se přímo, a to individuálním způsobem (jakým je vymáhání náhrady škody, snížení kupní ceny nebo třeba vypovězení smlouvy).

Závěrem

Směrnice reaguje na vývoj a nové trendy ve spotřebitelském právu, a to zejména s ohledem na výrazný rozvoj e-commerce, tedy prodeje prostřednictvím internetových obchodů. Upravuje zejména povinnost vyšší informovanosti spotřebitele ze strany obchodníka, požaduje po obchodníkovi vyšší míru transparentnosti, omezuje také skrytou manipulaci spotřebitele (jak na vyhledávacích portálech, tak v případě slev) a v neposlední řadě se také snaží zabránit obchodníkům v přeprodeji vstupenek na kulturní nebo sportovní akce, jež získali v rozporu s omezením možného počtu vstupenek nakoupených jedním zákazníkem. Směrnice bohužel neupravila výslovný a bezvýhradný zákaz prodeje dvojí kvality zboží, což trápí zejména spotřebitele střední a východní Evropy.

Poslední novinkou, kterou Směrnice zavádí, je pak stanovení nových možností obrany proti nekalosoutěžnímu chování obchodníků, a to i ze strany samotných spotřebitelů, a zejména možnosti stanovení pokut za porušení spotřebitelského práva v neprospěch spotřebitele.

Členské státy mají nyní čas Směrnici transponovat do vnitrostátního právního řádu nejpozději do 28. listopadu 2021. Z tohoto důvodu také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR přišlo 5.2.2021 s návrhem zákona, kterým se mění zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník. Stejného dne začalo běžet připomínkové řízení. V současné době jsou Ministerstvem průmyslu a obchodu vypořádávány připomínky vznesené jednotlivými připomínkovými místy. Novou právní úpravu pak bude možno vymáhat na úrovni celé Evropské unie již 28. května 2022.