Zpět

Obchodní podíl a vypořádání společného jmění manželů při rozvodu

15. července 2021

Majetkové manželské právo, a především institut společného jmění manželů (dále jen „SJM“), jakožto dominantní podstata úpravy majetkových práv a povinností manželů, jsou v našem českém právním řádu upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v ustanovení §708 a násl. Ten manželům umožňuje tři způsoby uspořádání majetkových vztahů mezi nimi, a to režim zákonný, režim smluvní a režim založený rozhodnutím soudu; přičemž platí, že není-li režimu smluveného nebo režimu založeného na základě rozhodnutí soudu, použije se vždy režim zákonný. Jedná se v případě zákonného režimu tedy o nejčastěji se vyskytující formu SJM, a proto i ve zbývající části článku pro potřeby dalších úvah budeme vycházet z předpokladu, že k modifikaci SJM, ať již soudem nebo samotnými manželi, nedošlo.

Zákonný režim SJM je vymezen tak, že jeho součástí je vše, čeho nabyl jeden z manželů, případně čeho nabyli manželé společně, za dobu trvání manželství. Zákonná úprava pak pro vyloučení všech pochybností dále výslovně stanovuje, že součástí SJM je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo družstva. K tomuto obecnému pravidlu se nicméně váže několik výjimek, které zabraňují nadbytečnému zásahu do individuální majetkové sféry obou manželů. Ve vztahu k obchodnímu podílu tak stojí určitě za zmínku nabytí obchodního podílu jedním z manželů za trvání manželství darem, dědictvím, odkazem nebo s využitím svého jiného výlučného majetku, a pak platí, že obchodní podíl je opravdu pouze ve výlučném vlastnictví tohoto konkrétního nabývajícího manžela.

Jakým způsobem se určí, jestli obchodní podíl je součástí SJM nebo naopak není, máme tímto vyřešeno. Zajímavější otázkou ale může být, jakým způsobem se obchodní podíl vypořádá v případě rozvodu, což je také hlavním tématem celého článku. Zbytek článku si proto rozdělíme na dva kratší segmenty, které objasní dvě základní modelové situace. První z nich popíše dopad vypořádání SJM při rozvodu na obchodní podíl ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů. Následující druhý segment se pak bude zabývat situací vypořádání SJM při rozvodu, kdy obchodní podíl je součástí SJM. Samozřejmě ale budeme opět vycházet z premisy, že ke stanovení způsobu vypořádání SJM nedošlo dohodou, neboť ta může být v souladu se zásadou autonomie vůle velmi různorodá.

Vypořádání obchodního podílu ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z manželů

V tomto případě se bude jednat o situaci, kdy jeden z manželů nabyl obchodní podíl již buďto před vznikem manželství nebo už za jeho trvání, ale šlo o nabytí darem, děděním, odkazem či za použití jiných vlastních prostředků (svého jiného výlučného majetku) a z tohoto důvodu je také v jeho výlučném vlastnictví. Je nicméně nutné si uvědomit, že samotná skutečnost, že věc (zde obchodní podíl) je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, neznamená, že i výnosy nebo jednoduše řečeno zisk z takové věci (zde obchodního podílu) patří opět pouze výlučně vlastníku dané věci (zde manželovi vlastnícímu obchodní podíl). Opak je pravdou. Tímto ziskem z obchodního podílu ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů se rozumí výnos po odečtení nákladů na jeho zachování, údržbu nebo správu a je přímou součástí SJM. Při vypořádání SJM se tak i tento zisk z obchodního podílu rozděluje mezi oba manžele.

Vypořádání obchodního podílu, který je součástí SJM

Tato druhá situace nastává pouze v případě, kdy jeden z manželů za trvání manželství nabyde z prostředků patřících do SJM obchodní podíl. Takový postup má pak za následek, že ním získaný majetek, tj. majetková hodnota onoho obchodního podílu, je ze zákona součástí SJM. Jediné k čemu dochází je k odlišení či řekněme oddělení právního postavení manžela – společníka, jenž se stal společníkem obchodní společnosti, od právního postavení druhého manžela, který se společníkem nestal. Zmíněná majetková hodnota obchodního podílu je ale zásadně manželům společná. Chtějí-li manželé, aby nabytí obchodního podílu založilo účast v obchodní společnosti oběma, je to též možné, ale je poté nutné, aby stranou nabývací smlouvy nebo zakládací listiny byli oba dva. Ať už ale druhému manželi účast v obchodní společnosti vznikla či nikoliv, pro účely vypořádání SJM bude mezi oba manžele opět rozdělen zisk plynoucí z obchodního podílu ve SJM a navíc i samotná majetková hodnota obchodního podílu, u které bude patrně nutno vyjít ze znaleckého posudku.